Úvodní strana » Články » Zemědělský den v Národním zemědělském muzeu

Zemědělský den v Národním zemědělském muzeu

Den dětí (1. června) jsme oslavili se stánkem Zemědělství žije! na dvoře areálu Národního zemědělského muzea v Praze. Od rána do areálu proudily v doprovodu učitelů a učitelek žáci ze základních škol v blízkém i vzdáleném okolí.

Děti se ve skupinách rozptýlily po celém areálu a postupně procházely od jednoho stanoviště ke druhému. Na odpovědní kartičku, kterou dostaly při příchodu, dostávaly na každém stanovišti naučné stezky razítko. S vyplněnou kartičkou se vracely k našemu stánku, kde obdržely drobné odměny.

20220601_101611.jpg

Děti se seznámily s různými druhy půdy, prohlédly si druhy krmiv, poznávaly semena nebo z čeho se vyrábí potraviny. Vyzkoušely si také na našem trénovacím vemínku, jak asi vypadá dojení, poznávaly druhy vajec nebo vlny.

Spokojení byli i vyučující, protože některé odborné pojmy byly nové i pro ně.

Srdečně děkujeme studentkám a studentům ze SOŠ a SOU Horky nad Jizerou v doprovodu jejich paní učitelky Mgr. Ivany Kadeřábkové, bez jejichž pomoci bychom nezvládli věnovat se v takové míře tolika dětem na tolika stanovištích.

 

 

Aktuality

  • Zemědělství žije! i v Praze

    Prosinec byl pro nás ve znamení besed na základních školách v Praze. Navštívili jsme Základní školu Korunovační na Letné a Základní a mateřskou školu Jaroslava Seiferta na Žižkově. Povídání a poznávací soutěže doprovázela vánoční atmosféra a mnoho smíchu. Těšíme se na další setkání.

  • „Nestačí jen smysluplně naplánovat a napsat kurikulum,“ říká garantka zemědělských oborů SŠ

    Se Zdeňkou Szebestovou z Národního pedagogického institutu ČR a expertním členem pracovní skupiny tohoto projektu jsme hovořily o návrzích a vizích inovace oborové soustavy v zemědělství pro střední školy. Jednou z vizí je zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím rozvoje spolupráce škol a firem. Například, že by zemědělci na sebe vzali část zodpovědnosti za vzdělávání třeba prostřednictvím poskytování většího rozsahu kvalitních praxí pro žáky zemědělských oborů. Do budoucna by tak škola nemusela být jediným vzdělávacím subjektem, ale – s patřičným zázemím – by vzdělávání mohlo být přeneseno, častěji, než je tomu nyní, do praxe, a naopak odborníci z praxe by mohli učit na školách. K zavedení změn je však zapotřebí konsenzu mnoha aktérů. Jak zařídit, aby s výsledkem byli spokojeni zaměstnavatelé, školy a konečně i žáci? Proč je důležité nastavit oborovou soustavu tak, aby byla prostupná, flexibilní a umožňovala celoživotní vzdělávání? „Do budoucna se budeme muset celoživotně vzdělávat

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.