„Nestačí jen smysluplně naplánovat a napsat kurikulum,“ říká garantka zemědělských oborů SŠ

Pavlína Havlová: Povězte mi na úvod, jak vypadá oborová soustava vzdělávání v současnosti?

Zdeňka Szebestová: V současné době máme 28 oborů středního vzdělání v zemědělství a lesnictví. Jde o obory, jejichž vzdělání je zakončeno výučním listem nebo maturitním zkouškou. Soustava oborů je rozmanitá a široká – zahrnuje jak klasické zemědělské obory, tak i obory zaměřené na chov koní, rybářství, zahradnictví, vinohradnictví nebo lesnické obory.

Jaký je zájem o zemědělské obory mezi žáky?

V zemědělských a lesnických oborech vzdělání s výučním listem je 10.000 žáků (ve šk. r. 2022/23). V kategorii dosaženého vzdělání H – jde o tříleté učební obory s výučním listem je nejvíce početný je obor vzdělání je opravář zemědělských strojů. V pořadí následují obory vzdělání zemědělec-farmář a zahradník. Pak následují obory, co do počtu žáků méně zastoupené, jako je jezdec a chovatel koní, lesní mechanizátor, opravář lesnických strojů, rybář, podkovář a zemědělský kovář, zpracovatel dřeva, včelař. Existují i obory vzdělání s výučním listem kategorie E, jde o tříleté nebo dvouleté učební obory určené hlavně pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním s nižšími nároky, a tam je nejčetněji zastoupen obor zahradnické práce. Oborů v této kategorii je celkem 5 (zahradnické práce, opravářské práce, zemědělské práce, zahradnická výroba a lesnické práce).

V zemědělských a lesnických oborech vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M, čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou) se vzdělává 6.900 žáků. Co do počtu žáků je nejpočetnější obor vzdělání agropodnikání. Mezi další obory patří lesnictví, mechanizace a služby, zahradnictví, chovatelství, rybářství, vinohradnictví a rostlinolékařství.

Máme i jeden obor kategorie L0 – Chovatel cizokrajných zvířat. Jde o obor s odborným výcvikem zakončený maturitní zkouškou. Žáci, kteří získali výuční list, mohou pokračovat v oborech vzdělání nástavbového studia s maturitní zkouškou kategorie L5, které jsou dvouleté. Jsou k dispozici nástavbové obory vzdělání rybářství, zahradnictví, mechanizace zemědělství a lesního hospodářství a trenérství dostihových a sportovních koní, ale tam se vzdělávají pouze desítky žáků. Celkem žáků ve všech oborech kategorie L0 a L5 je 361, z toho 174 navštěvuje obor chovatel cizokrajných zvířat.

Jak vypadá inovace oborové soustavy vzdělávání na národní úrovni?

NPI ČR je přímo řízenou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Odborní pracovníci odboru kariérového poradenství, dalšího vzdělávání a kurikula odborného vzdělávání plní úkoly související s inovací soustavy oborů vzdělání středního vzdělávání. Hlavními východisky jsou Strategie vzdělávací politiky 2030+ a implementační karta Inovace oborové soustavy. Funguje to následovně: Pracovníci NPI připravili návrh koncepce a první pracovní návrh struktury inovované oborové soustavy. Z něj vyplývá mnoho otázek k diskusi. Předpokladem ke změně je široká komunikace s mnoha odborníky.

Pro navrhované obory vzdělání a jejich zaměření jsme připravili kvalifikační profily, kam jsme se snažili dát kompetence, které by jejich absolventi podle našeho názoru měli mít. Na ně naváže tvorba rámcových vzdělávacích programů. Ta by měla být řešena v pracovních skupinách pod odbornými platformami. Poté bude následovat tvorba školních vzdělávacích programů. To už je záležitostí škol, ale abychom jim usnadnili práci, tak se uvažuje, že by se vytvořily modelové (modularizované) školní vzdělávací programy. S využíváním modulů se počítá proto, aby byl vzdělávací program více flexibilní. Pro realizaci výuky podle nových rámcových vzdělávacích programů bude potřebná informační a metodická podpora, kterou budeme poskytovat.

Není v silách jednoho subjektu zavést celospolečenskou změnu…

Je to tak. Jak jsem uvedla, NPI navrhne koncepce, pracovní podklady pro jednání. Důležitou roli budou mít odborné platformy pro inovaci soustavy oborů středního vzdělávání. Členové odborných platforem jsou zástupci MŠMT, zaměstnavatelů, profesních svazů, středních škol a školských asociací, vysokých škol, výzkumných institucí, dalších ministerstev, zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy, Agrární komory ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Bude v nich zapojeno hodně aktérů, kteří budou posuzovat materiály připravené pracovníky NPI a pracovními skupinami. Pracovníci NPI budou organizovat jednání odborných platforem a následně pracovních skupin, dopracovávat materiály. Půjde o to najít konsenzus, aby nová soustava oborů odpovídala potřebám trhu práce 21. století, aby byli spokojení nejen zaměstnavatelé, ale aby i školy byly schopny realizovat vzdělávací program, a aby žáci chodili rádi do školy.

S jakým ohledem ladíte nastavení oborové soustavy vzdělávání?

V souladu s uvedenými strategickými materiály MŠMT navrhujeme uspořádat rámcové vzdělávací programy na principu kompetenční pyramidy. V nižších patrech pyramidy budou uvedeny klíčové kompetence a všeobecné znalosti a dovednosti, které jsou důležité pro všechny absolventy. Žák získá klíčové kompetence, protože všichni potřebují komunikovat, mít lepší matematické dovednosti, pracovat s IT technologiemi apod. Dále uvažujeme o aplikovaném všeobecném vzdělání. To už by bylo všeobecné vzdělání více směřované k odborné oblasti, v našem případě k přírodovědné.

Ve vyšších patrech budou popsány odborné kompetence. Žáci získají kompetence v rámci širokého odborného základu, v našem případě jde o společný odborný zemědělský základ nebo lesnický základ. Pokud bude obor vzdělání nabízet získání trhem práce deklarované kvalifikace (prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací, Národní soustavy povolání, legislativně), navážou na široký odborný základ odborné kompetence, které souvisí s konkrétní kvalifikací. Je předpoklad, že v RVP budou definována zaměření oborů vzdělání s vazbou na zmíněné kvalifikace.

Kde jste brali inspiraci pro inovaci naší oborové soustavy?

Východiskem pro naše úvahy byla publikace Cedefopu, evropské organizace pro odborné vzdělávání, s názvem „Vocational education and training in Europe 1995–2035 Scenarios for European vocational education and training in the 21 st century“ – „Scénáře pro evropské odborné vzdělávání a přípravu v 21. století“. V této publikaci jsou definovány cíle středního odborného vzdělávání v tomto pořadí: 1) Rozvoj osobnosti žáka, aktivní občanství; a za 2) Uplatnění v pracovním životě, získání kvalifikace. Jak vidíte, doba se mění.

V rámci těchto scénářů je v publikaci popsán inspirativní scénář „Cottage gardens“ (venkovské zahrádky), což je scénář, který by podle diskuse odborníků, mohl fungovat pro Českou republiku. Jde o scénář pro zemi, ve které koexistuje řada rozmanitých vzdělávacích cest v „zahradách vzdělávání“, které by měly být vzájemně prostupné, ale na druhou stranu taky dobře uspořádané, organizované

Měl by umožňovat prostupnost, flexibilitu, uplatnitelnost, ale i možnost větší individualizace vzdělání, a zároveň větší odpovědnost žáka za vzdělávání. Zahrnuje profesně orientované učení, je určen pro všechny věkové kategorie. Počítá s různými typy poskytovatelů ve vzdělání.

Zpátky k současné nabídce středních oborů vzdělávání v zemědělství… Chybí v ní vůbec něco?

Pokud má někdo zájem o vzdělávání v zemědělství, tak ta nabídka je opravdu velká. Samozřejmě ne všechny obory jsou dostupné ve všech regionech. Nedá se říci, že by něco v této soustavě vyloženě chybělo. Spíš jde o to, že přemýšlíme do budoucna o budoucích potřebách zaměstnavatelů. U nich předpokládáme větší potřeby vzdělávání v oblasti moderních technologií, v oblasti precizního zemědělství, větší důraz na kvalitu a původ potravin. S tím, jak se zvyšuje podíl ploch obhospodařovaných ekologickým zemědělství, tak očekáváme i větší důraz na ekologické zemědělství.

Nové trendy by se měly promítnout jak do struktury soustavy, tak do vlastních obsahů budoucích rámcových vzdělávacích programů.

V současné době v zemědělství pracuje nejvíce lidí se středním nematuritním vzděláním. Mezi nejžádanější obory, z hlediska zaměstnavatelů, patří opravář zemědělských strojů a zemědělec-farmář, a až na druhém místě je zájem o obory maturitní – o absolventy oborů mechanizace a služby a agropodnikání. Domnívám se, že právě tady se do budoucna zvýší nároky a budou více poptáváni pracovníci na vyšších kvalifikačních úrovních.

Bude potom na diskusi se zaměstnavateli, se školami a s odborníky při koncipování inovované soustavy, zda neposunout kvalifikační úroveň některých oborů vzdělání výš. Mám tím na mysli, že by žáci měli možnost po získání výučního listu pokračovat přímo dál (ne v podobě nástavbového studia). Díky možnosti pokračovat dál by bylo víc času na vzdělávání nejen pro účely maturity, ale i např. pro vzdělávání v moderních technologiích.

Na jakém základě dokážete odhadnout budoucí potřeby zaměstnavatelů v oboru zemědělství?

Ptáme se na ně samotných zaměstnavatelů. Předpokladem ke změně je široká komunikace se zaměstnavateli a školami, v případě zemědělských oborů také s ministerstvem zemědělství. Vítáme zapojení jak Agrární komory ČR, tak i Zemědělského svazu ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Důležitým zdrojem je již zmíněná Národní soustava kvalifikací nebo Národní soustava povolání. Standardy profesních kvalifikací NSK a jednotky práce v NSP tvoří zaměstnavatelé, odráží se v nich požadavky trhu práce.

V minulém roce proběhlo Šetření potřeb zaměstnavatelů. Výzkumná zpráva ze sběru dat 2022 je k dispozici na webu infoabsolvent. Zaměstnavatelé by v první řadě uvítali větší důraz na praktické dovednosti žáků a více praktické výuky. Od praktické výuky očekávají, že se žáci budou učit moderní postupy, budou vykonávat praxi v oboru a nebudou vykonávat podřadné práce (např. úklid v dílně). Preferovaný typ dovedností na škále měkké (klíčové kompetence) či tvrdé (odborné, profesní) se liší v závislosti na vzdělání uchazeče. U všech skupin sice převažuje preference profesních dovedností, ale u pracovníků s vyučením je akcentována nutnost tvrdých profesních dovedností více než u uchazečů s maturitním či vysokoškolským vzděláním. Pokud měli zaměstnavatelé vyjádřit preferenci profesních dovedností ve smyslu hluboké (úzce zaměřené) či široké, pak lze pozorovat spíše příklon k širšímu zaměření, a to napříč vzdělanostními kategoriemi pracovníků.

Bude do budoucna vůbec potřeba třeba obor opravář zemědělských strojů?

Tato otázka zřejmě vyvolá ještě bouřlivé diskuse. Nemyslím si, že nebudou opraváři potřeba, spíše se posune způsob jejich práce, budou potřebovat jiné kompetence. My v této oblasti navrhujeme široce koncipovaný stupňovitý obor vzdělání Mechanizace a opravárenství v zemědělství.

Jak se vám daří připravovat obsah pro tyto obory, jejichž budoucnost je s otazníkem?

Je velice náročné dívat se do budoucna. Využíváme informace od odborníků, s kterými komunikujeme, studujeme dostupné publikace. Jsem ráda, že jsem v současné době v kontaktu s odborníky pro precizní zemědělství. Zatím máme vše v pracovních návrzích. Začali jsme vytvářet tzv. kvalifikační profily, tedy popisovat kompetence, které by absolventi jednotlivých oborů vzdělání a jejich zaměření měli mít, resp. co by měli umět. To si myslíme, že je to první, na čem bychom se měli dohodnout, očekávání jsou různá. Až pak můžeme postoupit k tvorbě smysluplného obsahu rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé obory vzdělání.

Časová dotace výuky je omezená, takže se obsah oboru musí dobře vymyslet (co se dá pojmout v daném čase a co už ne). Dále jde o to skloubit požadavky zaměstnavatelů s možnostmi žáků v jejich věku.

A další věc je vzdělávání učitelů. Učitelé budou určitě potřebovat semináře a podporu, zejména ve vzdělávání v moderních technologiích. Ke změně nestačí jen napsat smysluplné kurikulum – další otázkou také je, kde k němu vzít motivované žáky a kvalifikované učitele.

Bude se něco měnit i v případě maturitních (zemědělských) oborů?

Pro žáky, kteří se touží stát agronomy, zootechniky nebo veterinárními techniky, máme v soustavě nabídku maturitních oborů.

U maturitních oborů se ve skupině 41 Zemědělství a lesnictví se zhruba 60 % absolventů hlásí na vysokou školu. Úspěšně přijatých na vysoké školy jich je zhruba polovina (v roce 2022 absolvovalo 976 žáků a při přijímacím řízení bylo úspěšných 523 absolventů).

Bude důležité vhodně nastavit poměr všeobecného vzdělání a odborného tak, aby žákům umožňoval odborné vzdělávání, které očekávají s ohledem na výběr oboru a potřeby zaměstnavatelů a zároveň aby je také dobře připravoval pro život a pro studium na vyšší odborné nebo vysoké škole.

Proběhnou také jednání a diskuse o budoucí podobě lyceí. V současné době existuje obor vzdělání přírodovědné lyceum, který je vyučován mimo jiné, i na zemědělských školách a je určen zejména pro žáky se zájmem o vysokoškolské studium

Jak rychle dokážete průběžně reagovat na změny a měnit obsah oboru?

V současné době jsou platné rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP), které byly schválené v roce 2020. Školy měly čas 2 roky na to připravit se na tyto změny a upravit své školní vzdělávací programy. Nově se teď mění opatřením MŠMT s účinností od 1. 9. 2023 vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích, takže školy by si na základě toho měly upravit své školní vzdělávací programy a začít podle nich učit ve všech ročnících nejpozději k 1. 9. 2025.

Nyní se připravují změny v celé oborové soustavě, takový proces je samozřejmě časově náročnější. Do budoucna si představujeme lepší schopnost reagovat na změny prostřednictvím většího propojování obsahu vzdělání v RVP pro střední školy s kvalifikacemi NSK.

Navrhli jste nějaké nové profesní kvalifikace?

V současné době pracujeme na tvorbě 4 profesních kvalifikacích: Agronom/agronomka pro precizní zemědělství v rostlinné výrobě, Mechanizátor/mechanizátorka precizního zemědělství v rostlinné výrobě, Technik/technička pro zpracování dat v precizním zemědělství a Zemědělský poradce / zemědělská poradkyně pro precizní zemědělství v rostlinné výrobě. Budou připravené v říjnu a pak začne schvalovací proces.

Rádi bychom je využívali nejen pro další vzdělávání, ale i v RVP pro počáteční vzdělání. U tvorby profesních kvalifikací z oblasti precizního zemědělství jde o vhodné načasování – nejdříve proběhne tvorba nových profesních kvalifikací a až následně tvorba RVP. Budeme tak mít z čeho čerpat a budeme mít nové kvalifikace, které budeme potřebovat.

Vidíte do celé oborové soustavy, a tak máte komparaci s ostatními obory. Budou se do budoucna měnit i jiné obory než zemědělské?

Určitě budou. Je naplánovaná inovace ve všech skupinách oborů vzdělání. Budou projednávány nejen návrhy změn v oborech, ale také opodstatněnost jejich existence v navrhované oborové soustavě. Některé obory vzdělání nově vzniknou (např. návrh oboru vzdělání kybernetická bezpečnost, mechatronika), jiné možná zaniknou, některé se mohou posunout do postsekundárního nebo terciárního vzdělávání. Předpokládá se snížení celkového počtu oborů vzdělání středních škol, nová oborová soustavy by měla být přehlednější, funkční, prostupná, atraktivní. Díky Průmyslu 4.0 očekáváme větší změny např. ve skupinách oborů vzdělání Informační a komunikační technologie, Strojírenství, hutnictví a slévárenství, Elektrotechnika a telekomunikace, Dopravní prostředky, Stavebnictví, geodézie a kartografie. Změny se plánují např. i ve skupině Ekonomika, obchod a podnikání.

Jak se daří dostat žáky zemědělských oborů do praxe?

Rámcové vzdělávací programy stanoví minimální rozsah praxí a jejich náplň si už řeší škola od školy. Řekla bych, že zemědělské školy patří mezi ty školy, které se praxím věnují. Dělají opravdu hodně pro to (v rámci svých možností), aby žáky dostaly do zemědělských podniků, do školních statků nebo do dílen. Důležitý je samozřejmě i obsah praxí. Co který podnik, firma, závod může nabídnout.

Důležitá je ale i jiná věc – také učitelé potřebují mít možnost stáží v těchto podnicích. Domnívám se, že těchto příležitostí pro učitele v současné době moc není. Potřebovali bychom, aby vzájemná spolupráce škola-firma nebyla omezena jen na to, že žáci přijdou na praxi, ale aby i odborníci z praxe častěji učili na školách a měli možnost takto žáky přímo vzdělávat. Toto vnímám jako výzvy do budoucna.

Svaz průmyslu a dopravy navrhuje zavést určité prvky duálního systému i v České republice. V rámci projektu Kompetence 4.0 probíhala spolupráce mnoha škol s podniky. Jde o návrh jakéhosi dobrovolného duálního systému, kdy by určité firmy zajistily část obsahu výuky žáků, který by byl ve smlouvě přímo definován. Měly by za něj odpovědnost včetně kvalitního instruktora. Byla by zajištěna kvalita pracoviště i materiálně-technické zázemí. Je to model, kdy by se určitá pracoviště – vhodná pro žáky – certifikovala. Otázkou je, zda by zemědělci měli zájem o takovýto rozvoj spolupráce se školami. Zatím nebyly v České republice přijaty legislativní změny, které by zavedení prvků duálního systému podpořily.

Jak jsme na tom s učebnicemi pro zemědělské obory? Učebnice pro obor opravář zemědělských strojů jistě nereflektují nejnovější trendy… Mají učebnice v dnešní rychle se měnící době smysl?

Pravidelně se účastním jednání Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru, v jejichž rámci ředitelé škol vyjadřují potřebu vzniku těchto učebnic. Otázkou je jejich podoba. Klasická papírová učebnice nemusí být pro oblast mechanizace zrovna to nejlepší. Ideální by byla učebnice v podobě jakýchsi e-learningových materiálů. Takové materiály se mohou snáze aktualizovat a pro dnešní žáky mohou být i přitažlivější. Vizí může být výukový materiál třeba ve formě aplikace. Školy budou potřebovat nové moderní výukové materiály, učebnice také v dalších navrhovaných oborech vzdělání. Otázkou je financování jejich tvorby. Jednou z možností by mohly být projekty z OP JAK.

 Zmizí do budoucna nějaké obory?

Ráda uvádím jako příklad obor vzdělání rostlinolékařství. Je poměrně úzce specializovaný a má v současné době malý počet žáků, takže v návrhu nové soustavy ho jako samostatný obor vzdělání nenavrhujeme. Mohl by existovat jako zaměření pod oborem vzdělání agropodnikání. Otázkou k projednání zůstává, jaká je potřeba rostlinolékařů na maturitní úrovni. Předpokládám, že je vyšší potřeba rostlinolékařů vysokoškoláků.

Co s těmi, kteří si myslí, že vědí, co přesně chtějí – zajímají se odjakživa třeba o koně?

Určitě není jednoduché se v 15 letech rozhodovat, čím budu. Volba specializovaného oboru se pak může ukázat jako ne úplně dobrá. Když jsem uváděla čísla, jak jsou které obory početně zastoupeny, tak nejvíce žáků je právě v těch široce koncipovaných oborech a menší počty žáků jsou ve více specializovaných oborech. Což je v pořádku – protože tam by opravdu měl jít ten, kdo si je jistý, co opravdu chce dělat.

V návrhu inovované oborové soustavy myslíme i na zájemce o chov koní a jezdectví. Vhodnou volbou může být např. absolvování široce koncipovaného oboru vzdělání agropodnikání, zaměření na chovatelství. Nemohu ale předjímat výslednou podobu inovované soustavy. K dispozici jsou profesní kvalifikace z oblasti chovu koní a jezdectví i různé kurzy, lze tedy také doporučit získání kvalifikace až v rámci dalšího vzdělávání.

V zemědělství se potýkáme také se stárnutím odborníků…

To si velmi uvědomuji. Věkový průměr pracovníků v zemědělství je opravdu vyšší než v jiných odvětvích. Takže potřeba absolventů, kteří by nahradili odcházející pracovníky do důchodu, tady je. Proto bychom je měli vzdělat v moderních technologiích, např. aby měli umět zpracovávat data využitelná pro precizní zemědělství.

Je tím zemědělství specifické v porovnání s jinými obory?

Průměrný věk pracovníků v zemědělství je 45,7 roků, což je o 3,2 roky více než je průměrný věk všech zaměstnaných. Takže ano, zemědělství, lesnictví a rybolov je vůbec nejstarší odvětví v ČR.

Připravila: Pavlína Havlová

***

Ing. Zdeňka Szebestová pracuje v Národním pedagogickém institutu ČR a má na starosti v rámci počátečního vzdělávání zemědělské a lesnické obory. V rámci dalšího vzdělávání je oborovou manažerkou tvorby standardů NSK z různých sektorů. Je expertním členem pracovní skupiny projektu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“.

***

Text vznikl v rámci projektu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“ spolufinancovaného Evropskou unií. 

***

Lenka Davidová (1. místo, Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant), Lucie Klapetková (Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, p.o.), Hana Jiřičková (3. místo, Střední škola technická a řemeslná, Nový Bydžov).

Finále jízdy zručnosti 2023: Ondřej Malohlava (1. místo, Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, p.o.) Kryštof Marek (2. místo, Gymnázium a SOŠ Podbořany), Antonín Brtník (3. místo, Střední odborné učiliště zemědělské a služeb, Dačice). Foto: Pavlína Havlová