Úvodní strana » Články » Není mléko jako mléko

Není mléko jako mléko

Máte rádi mléko? Já strašně. Poslední dobou je však velký trend nahrazovat živočišná mléka rostlinnými nápoji. I já jsem tomuto trendu chtěla na chvíli podlehnout. Vyzkoušela jsem tedy několik druhů těchto rostlinných nápojů, které jsou v obchodech dostupné.

Podle mého názoru chuť mléka KRAVSKÉHO se žádnému jinému rostlinnému nápoji nevyrovná, což potvrzuje i test, který před několika lety provedli odborníci na Vysoké škole chemicko-technologické. Dle anonymního senzorického HODNOCENÍ rostlinných nápojů zařadili mezi vzorky i dvě skutečná mléka. Všichni hodnotitelé je jednoznačně poznali a chuťově ohodnotili nejvýše. Nejhůře tenkrát dopadl nápoj makový.

A co se týká CHEMICKÉHO SLOŽENÍ? To je samozřejmě diametrálně odlišné. KRAVSKÉ MLÉKO je významným zdrojem dobře využitelného vápníku, plnohodnotných bílkovin, které jsou základním stavebním kamenem našich SVALŮ, a obsahuje i řadu VITAMÍNŮ (A, D, E a K) rozpustných ve vodě, ale i v tucích. Výživová hodnota rostlinných nápojů není zdaleka tak komplexní (podle prof. Ing. Jany Dostálové, CSc.), o čemž jsem se přesvědčila i jako LAIK
z obalu zakoupeného Mandlového nápoje, kde obsah mandlí byl okolo 1,5 %. Co tvoří ten ZBYTEK, to není žádné TAJEMSTVÍ: VODA, cukr, zahušťovadla, takže éčka. NENÍ PRAVIDLEM, ŽE VŠE NOVÉ MUSÍ BÝT LEPŠÍ.

Aktuality

  • Zemědělství žije! i v Praze

    Prosinec byl pro nás ve znamení besed na základních školách v Praze. Navštívili jsme Základní školu Korunovační na Letné a Základní a mateřskou školu Jaroslava Seiferta na Žižkově. Povídání a poznávací soutěže doprovázela vánoční atmosféra a mnoho smíchu. Těšíme se na další setkání.

  • „Nestačí jen smysluplně naplánovat a napsat kurikulum,“ říká garantka zemědělských oborů SŠ

    Se Zdeňkou Szebestovou z Národního pedagogického institutu ČR a expertním členem pracovní skupiny tohoto projektu jsme hovořily o návrzích a vizích inovace oborové soustavy v zemědělství pro střední školy. Jednou z vizí je zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím rozvoje spolupráce škol a firem. Například, že by zemědělci na sebe vzali část zodpovědnosti za vzdělávání třeba prostřednictvím poskytování většího rozsahu kvalitních praxí pro žáky zemědělských oborů. Do budoucna by tak škola nemusela být jediným vzdělávacím subjektem, ale – s patřičným zázemím – by vzdělávání mohlo být přeneseno, častěji, než je tomu nyní, do praxe, a naopak odborníci z praxe by mohli učit na školách. K zavedení změn je však zapotřebí konsenzu mnoha aktérů. Jak zařídit, aby s výsledkem byli spokojeni zaměstnavatelé, školy a konečně i žáci? Proč je důležité nastavit oborovou soustavu tak, aby byla prostupná, flexibilní a umožňovala celoživotní vzdělávání? „Do budoucna se budeme muset celoživotně vzdělávat

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.