Úvodní strana » Články » Na celý kraj najednou padla šedá clona a za necelých 20 minut bylo v ZOD Rataje „sklizeno“

Na celý kraj najednou padla šedá clona a za necelých 20 minut bylo v ZOD Rataje „sklizeno“

Po řádění supercely v ZOD Rataje v červenci tohoto roku zapsal pojišťovací agent do protokolu 99% škodu. Něco takového už dlouho neviděl. S předsedou družstva Ing. Josefem Sedláčkem jsme mluvili o tom, že se museli s touto ztrátou vyrovnat nejenom po stránce ekonomické, ale i po té psychologické. Vždyť z minuty na minutu přijdete o smysl své práce.

„Ten den (24. 7. 2023, pozn. red.) jsme zrovna začali sklízet řepku. Začali jsme od malých kousků pole. K těm velkým lánům jsme se už ale nedostali! Najednou se přihnaly velmi husté kroupy. Nebyly ani moc velké, zato vítr byl tak silný, že až lámal stromy. Kroupy měly na pole stejný efekt jako má mlátící kombajn: semena proletěla dolů a řepka jako taková zůstala stát! Vlastně to na první pohled vypadalo, že se až tak moc neděje!“ směje se teď už Josef Sedláček.

Letos přišli v ZOD Rataje (okres Kroměříž) kvůli supercele o celou sklizeň. „Během dvaceti minut popadala všechna semena řepky! To jsem ještě neviděl! Přihlížet tomu byla opravdu hrůza. To se díváte do krajiny a nevidíte nic, jen šedou stěnu. U pšenice to bylo podobné. Také se zprvu zdálo, že se nic neděje, ale část klasů byla propadaných dovnitř. Obecně všechna zralá semena u zrnin, která už skoro vylézala z pluh, spadla na zem. Ztráty byly různé intenzity – některé půdní bloky byly chycené víc, některé míň. Tornádo u nás řádilo v pásu asi šesti kilometrů. Přitom naši sousedé, kteří hospodaří jen pár kilometrů od nás, nemají zase tak velké škody,“ povzdechl si během hovoru pan předseda.

Bouřka, která byla pro jeho podnik likvidační, přišla z jihu, od Kyjova. Extrémně vysoké teplo způsobilo, že vzduch spolu s vlhkostí vyletěli nahoru, kde je studený vzduch, takže se vodní pára srazila na led. Výsledkem byla větrná smršť, kterou tady nepamatují.

Letošní sklizeň byla extrémní

Se sklizní začali v ZOD Rataje letos velmi brzo. Prioritu dali sladovnickému ječmeni, takže ten ještě stihli sklidit. „Pěstujeme ještě hrách a sóju, a pak kukuřici a vojtěšku na krmení, cukrovku. Měli jsme sklizenou i část raných pšenic. Pšenic je mnoho druhů, od raných po velmi pozdní. Na zralost pšenice tak čekáte i 10 dní, nikdy vám neuzraje v jednom momentu. Letos jsme zprvu neměli až do konce června problém se suchem. Pak ale začala 14denní parna a díky nim nám dozrály všechny plodiny naráz.“ Jenomže to je pro ZOD Rataje problém. Nemají než své dva kombajny, a tak sklízí průběžně, třeba i 14 dní. „Po supercele ovšem hned sklízet nešlo, museli jsme počkat, až pole oschne. Jenomže pak zase přišly 14denní deště,“ rekapituluje léto Josef Sedláček.

„Nakonec jsme sklidili asi 60 hektarů pšenic, řepky jsme stihli sklidit jenom 20 ha ze 130 ha. Výnos byl cca 4,8 ha, a tak odhadujeme ztrátu cca na minimálně 5 milionů korun v tržbách. U pšenice nám pojišťovna vyčíslila škodu na 3 miliony korun.“ Záleží v tomto případě na tom, jak máte sjednanou pojišťovací smlouvu. Pojišťujete se totiž v době, kdy máte nějakou cenu a nějaký výnos, který ale v té chvíli neznáte.

Jaké škody napáchala supercela na kukuřici a cukrovce? Tyto plodiny přišly o veškeré listy, takže jim nemůže dobře fungovat fotosyntéza. Navíc jsou tyto plodiny pak náchylnější k houbovým chorobám. Cukrovka má obranný mechanismus, že je retrovegetativní (tj. listy jí znovu obrazí, pozn. red.). Jenomže k tomu využije své zásobní látky z bulvy a tím u cukrovky klesne cukernatost. „Se sklizní proto čekáme na říjen. Chceme cukrovku do cukrovaru vozit až v nejzazší možný termín a dát jí tak šanci vrátit cukernatost zpátky do bulvy.“ Cukrovku v ZOD Rataje pěstují proto, že je pro ně dobrým «přerušovačem« osevního postupu. V osevním postupu ji musíte střídat jednou za šest let. „Dnes je ale věda už i to, kdy sklidit kukuřici na siláž!“ vysvětluje pan předseda.

Kukuřičná siláž tvoří základ pro krmení skotu, jde tedy o energetickou záležitost. Proto se u kukuřice sleduje množství vodorozpustných cukrů a škrobů. Cukr se v rostlinách převádí na polysacharid (na škrob). Čím víc škrobů kukuřice má, tím je to lepší. A čím víc má vodorozpustných cukrů, tím je to zase lepší pro technologii silážování, protože kvasinky potřebují zkvasit a nastartovat tak mléčné kvašení, které siláž konzervuje. Hlavním kritériem pro určení, kdy kukuřici silážovat, je proto množství sušiny (ideálně 30 %).

Ani pěstování řepky není snadné. Jenom založit porost na její pěstování stojí značné úsilí. Řepka je plodina velmi náročná na živiny: na výnos 1 tuny řepky musíte dodat do pole 50 kilo čistých živin. Proto se pole musí několikrát za rok pohnojit. A hnojit dnes zemědělci musí drahým dusíkatým hnojivem, na jehož výrobu cena energií raketově vzrůstá.

Když pak o řepku přijdete, máte problém s odběrateli, od kterých vám rázem hrozí smluvní penále. Jak dostát svým závazkům? „Dva dny jsem jenom telefonoval a smlouval s odběrateli, aby nám penále nedávali. Jednomu odběrateli, který byl neoblomný, jsme dodali to, co požadoval, z toho, co jsme stihli sklidit. Ale o mnoho odběratelů, se kterými jsme měli dobrou cenu, jsme přišli,“ popisuje první dny po tornádu pan předseda.

Další problém byl, že těch 99 procent tornádem pobité řepky museli stejně „sklidit“, resp. posekat kombajnem. „Sklízeli jsme nulu a spotřebovávali jsme další naftu!“ směje se s odstupem času pan předseda, ačkoli tehdy nikomu do smíchu nebylo.

Chov býků na výkrm

Rostlinou i živočišnou výrobou se ZOD Rataje zabývá přes 30 let. Živočišná výroba je v tomto případě specifická – chovají tady 650 býků na výkrm. Nakoupí telata (nemají svůj vlastní uzavřený chov), a protože se nachází v úrodné hanácké oblasti, využívají okolní pozemky na produkci krmiva. Zdejší půda umožňuje pěstovat krmiva s dobrým výnosem. „Přestože nám chov býků nevychází ekonomicky nijak příznivě, držíme si ji doslova »zuby, nehty«, protože potřebujeme organické hnojení a pestrý osevní postup. Proto pěstujeme vojtěšku a kukuřici,“ říká Josef Sedláček. Výkrm skotu (chlívy) dostali do vínku, když se dělilo původní ZD. Pan předseda si je jistý, že kdyby s chovem teď skončili, tak ho už nikdy nikdo neobnoví. Je to až příliš provázaný koloběh.

Odpovědně ke krajině

V ZOD Rataje velmi přemýšlí o okolní krajině a přistupují tady k jejímu obhospodařování odpovědně. „Například jsme se rozhodli vybudovat mez uprostřed pole proto, že nám hrozilo splavení ornice z důvodu svažitosti pozemku. Uprostřed pole jsme udělali takové pásky, které jsme zatravnili a z přebytečné půdy jsme ještě vyrobili násep.

Meze udržujeme proto, abychom neměli úhory. Nejsme vůbec rádi, že nám ministerstvo vymyslelo úhory zrovna tady, na hanácké kvalitní orné půdě! Úhor pro nás znamená plevel. Ten se nám tlačí do pole a nutí nás k postřiku. A za to nám pak zase všichni nadávají,“ říká s povzdechem pan předseda.

Čím víc úrodnější půda je, tím víc se na ní plevelu bohužel daří. Plevel je agresivnější než travní semeno, vítr ho velmi snadno roznese do pole. Tento rok zakoupili v ZOD Rataje nový postřikovač, abych měli lepší kontrolu nad přípravky na ochranu rostlin (postřik se zapne a vypne podle toho, jak vy chcete, pozn. red.) a pořídili si i nové rozmetadlo.

„Vysadili jsme také alej stromů. A zkusili jsme třeba také vysadit na místě, kde se nám sbíhají pole ze tří katastrů, vzrostlou lípu. To byl takový úsměvný počin... Netrvalo totiž dlouho, na lípu se posadil sokol a celý její vršek zlomil! Byl to z jeho pohledu široko daleko v krajině jediný strom, tak si ho zcela pochopitelně vybral k odpočinku,“ směje se pan předseda a dodává, že krajinou se v jeho družstvu zabývají, jak je to jen trochu v jejich silách.  

Josef Sedláček, Pavlína Havlová

***

ZOD Rataje chová 650 býků na výkrm a hospodaří na výměře 900 ha. Z toho pěstuje na 60 ha vojtěšku, na 200 ha pšenici a na necelých 200 ha ječmen. Dále 130 ha řepky a necelých 100 ha kukuřice. Pěstuje dále na 20 ha pelušku jako meziplodinu. Množitelská plocha o 30 ha slouží pro množní hrachu. Na asi 20 ha pěstují sóju. Na 80 ha cukrovku. Kromě toho mají 5 hektarů trvalých travních porostů a asi 4 ha jetelo-travin. 

Ztrátu na letošních tržbách odhaduje Josef Sedláček zhruba na 2 miliony korun.

Aktuality

  • Zemědělství žije! i v Praze

    Prosinec byl pro nás ve znamení besed na základních školách v Praze. Navštívili jsme Základní školu Korunovační na Letné a Základní a mateřskou školu Jaroslava Seiferta na Žižkově. Povídání a poznávací soutěže doprovázela vánoční atmosféra a mnoho smíchu. Těšíme se na další setkání.

  • „Nestačí jen smysluplně naplánovat a napsat kurikulum,“ říká garantka zemědělských oborů SŠ

    Se Zdeňkou Szebestovou z Národního pedagogického institutu ČR a expertním členem pracovní skupiny tohoto projektu jsme hovořily o návrzích a vizích inovace oborové soustavy v zemědělství pro střední školy. Jednou z vizí je zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím rozvoje spolupráce škol a firem. Například, že by zemědělci na sebe vzali část zodpovědnosti za vzdělávání třeba prostřednictvím poskytování většího rozsahu kvalitních praxí pro žáky zemědělských oborů. Do budoucna by tak škola nemusela být jediným vzdělávacím subjektem, ale – s patřičným zázemím – by vzdělávání mohlo být přeneseno, častěji, než je tomu nyní, do praxe, a naopak odborníci z praxe by mohli učit na školách. K zavedení změn je však zapotřebí konsenzu mnoha aktérů. Jak zařídit, aby s výsledkem byli spokojeni zaměstnavatelé, školy a konečně i žáci? Proč je důležité nastavit oborovou soustavu tak, aby byla prostupná, flexibilní a umožňovala celoživotní vzdělávání? „Do budoucna se budeme muset celoživotně vzdělávat

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.