Úvodní strana » Články » Mák si zaslouží mimořádné zacházení

Mák si zaslouží mimořádné zacházení

V Zemědělském družstvu Bašnice (Podkrkonoší) pěstují mák, který si mohou lidé zakoupit v plátěných pytlících, které si šijí sami zaměstnanci ZD. Kromě máku tady pěstují i vyhlášená Bašnická jablka.

Zeptali jsme se ředitele ZD Bašnice, inženýra Libora Divokého, jak jdou jeho družstvu na odbyt jeho produkty a nakolik se mu daří dodávat je k zákazníkům, pokud možno napřímo.

Pavlína Havlová: Vaše družstvo se nachází u Hořic v Podkrkonoší. Ovlivňuje nějak zeměpisná poloha to, čím vším se u vás zabýváte?

Ing. Libor Divoký: Každá oblast má nějaká půdní či mikroklimatická specifika, která mají nezpochybnitelný a historický vliv na způsob hospodaření v daném regionu či krajině. To je samozřejmě i náš případ, takže sortiment pěstovaných plodin odpovídá podmínkám rozhraní Labské tabule a Podkrkonoší, kde se tradičně pěstoval mimo běžných obilnin i mák, na jižních svazích blízkého Chlumu ovoce a od napoleonských válek i cukrovka.

Povězte mi, jak to přijde, že je pro vás důležité o to, v čem mák prodáváte? Nebylo by jednodušší navážit ho do krásně potištěných plastových sáčků?

Asi by to jednodušší bylo, ale mák je mimořádná potravina a zaslouží si i mimořádné zacházení. Proto jsme dali přednost ručně šitým bílým plátěným pytlíkům v kilovém nebo půlkilovém provedení. Na rozdíl od plastu se jedná o tradiční obal, ve kterém může mák dýchat a chová se přirozeně. Potisk na plátno nám neumožňují hygienické předpisy, protože pak bychom museli mák balit skutečně do plastu. Řešení možná trochu nemoderní, ale s respektem k máku.

Jak často má vaše podniková prodejna otevřeno a kde ji zákazníci najdou?

Prodejnu máme ve středisku ovocnictví v Petrovičkách, bohužel stranou frekventovaných cest. Otevřeno máme od podzimu do jara každou středu od. 8 do 17 hodin, zatím jeden den v týdnu. Před Vánocemi máme ještě mimořádné sobotní prodeje.

Pěstujete také jablka a třešně. Pořádáte u vás samosběry pro zájemce z okolí?

Samosběr realizujeme obvykle v třešňových sadech, které se z různých důvodů nesklidily pro běžný prodej. Jedná se o kvalitní, plně vyzrálé ovoce vhodné pro domácí zpracování na marmelády, šťávy, sušení apod.

Jak máte zajištěný odbyt ovoce?

Odbyt větších partií ovoce realizujeme přes odbytové družstvo CZ Fruit do maloobchodní sítě. Část prodáme v naší prodejně a část odběratelům, se kterými již tradičně spolupracujeme. Část ovoce zpracováváme na mošty, které jsou velmi oblíbené a doplňují sortiment naší prodejny, nebo je dodáváme do některých regionálních prodejen a provozů.

Zkoušíte také dodávat Vaše jablka do škol?

Ano, dodáváme do jídelen některých škol v okolí. Je to však přímý obchodní vztah, není to v rámci dotačního titulu „Ovoce do škol“.

Jaký význam má pro vás podpora v rámci PRV?

Byl to pro nás program zcela zásadní. Realizovat investice s podporou PRV nám umožňovalo pouštět se do akcí, které bychom jinak byli schopni velmi těžko financovat. Bohužel v poslední době s tím, jak jsou vlivem řady tlaků přenášeny preference programu do různých produkčních skupin, se naše úspěšnost v programu snížila a investice financujeme bez podpory. Tím se samozřejmě omezuje jejich výše a zpomaluje se rozvoj podniku.

Jak vidíte možnosti této podpory v příštím období?

Pokud si vezmu dobu, kdy jsme se poprvé mohli podívat do farem západní Evropy, viděli jsme obrovský rozdíl právě v zainvestování podniků. Myslím, že se nám podařilo s významným přispěním PRV, anebo jeho obdob, tento rozdíl výrazně zmenšit.

Pokud dojde k omezení podpor, technologický náskok se opět zvětší. Se všemi dopady do konkurenčního, ale i sociálního a v souvislosti s probíhajícími krizemi i bezpečnostního prostředí.   

Proč pěstujete zrovna špaldu? Nemáte problémy s jejím odbytem?

Trendem současné doby je zdravá výživa a špalda je mezi příznivci tohoto směru vnímána jako zdravější alternativa klasické pšenice. Po špaldě tedy vznikla poptávka a té jsme chtěli vyjít vstříc. S odbytem problémy nemáme a ekonomika jejího pěstování je díky dobrému výnosu, kterého u špaldy dosahujeme, poměrně příznivá.

S kým se vám v regionu dobře spolupracuje a na čem?

V podnikové prodejně se snažíme mít sortiment místních produktů. S řadou regionálních producentů spolupracujeme a jejich zboží prodáváme. Musím ocenit vysokou kvalitu jejich produktů, ale také třeba dnes již velmi dobrou úroveň např. obalů. Na druhé straně velmi dobře spolupracujeme s Jednotou SD Nové Paka, členem skupiny COOP, českého řetězce prodejen. Sem dodáváme mák a jablka a vím, že Jednota rovněž odebírá a prodává produkci celé řady dalších místních producentů.

Vidím v tom dobrý příklad spontánně vzniklé sítě regionálních výrobců a obchodníků, která produkuje a prodává kvalitní místní zboží. Minimálně bez uhlíkové stopy z přepravy přes celý kontinent. Věřím, že objem zboží jdoucího k zákazníkovi touto krátkou cestou bude stále narůstat.

***

Zemědělské družstvo Bašnice nedaleko Hořic se zabývá především pěstováním obilí, máku a jablek. Z živočišné výroby je to potom chov krav a býků. Hospodaří na 1320 ha zemědělské půdy. Hlavním zaměřením je produkce obilí na cca 550 ha, zejména pšenice a krmného ječmene, produkce cukrové řepy na 200 ha a pěstování máku na 60 ha. Zemědělské družstvo chová stádo 360 ks holštýnských krav a ročně se vykrmí cca 170 býků.

Libor Divoký, Pavlína Havlová

ZD_Bašnice.jpg

Aktuality

  • Zemědělství žije! i v Praze

    Prosinec byl pro nás ve znamení besed na základních školách v Praze. Navštívili jsme Základní školu Korunovační na Letné a Základní a mateřskou školu Jaroslava Seiferta na Žižkově. Povídání a poznávací soutěže doprovázela vánoční atmosféra a mnoho smíchu. Těšíme se na další setkání.

  • „Nestačí jen smysluplně naplánovat a napsat kurikulum,“ říká garantka zemědělských oborů SŠ

    Se Zdeňkou Szebestovou z Národního pedagogického institutu ČR a expertním členem pracovní skupiny tohoto projektu jsme hovořily o návrzích a vizích inovace oborové soustavy v zemědělství pro střední školy. Jednou z vizí je zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím rozvoje spolupráce škol a firem. Například, že by zemědělci na sebe vzali část zodpovědnosti za vzdělávání třeba prostřednictvím poskytování většího rozsahu kvalitních praxí pro žáky zemědělských oborů. Do budoucna by tak škola nemusela být jediným vzdělávacím subjektem, ale – s patřičným zázemím – by vzdělávání mohlo být přeneseno, častěji, než je tomu nyní, do praxe, a naopak odborníci z praxe by mohli učit na školách. K zavedení změn je však zapotřebí konsenzu mnoha aktérů. Jak zařídit, aby s výsledkem byli spokojeni zaměstnavatelé, školy a konečně i žáci? Proč je důležité nastavit oborovou soustavu tak, aby byla prostupná, flexibilní a umožňovala celoživotní vzdělávání? „Do budoucna se budeme muset celoživotně vzdělávat

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.