Úvodní strana » Články » „Každý kousek hluboce zmrazené zeleniny u nás dostane svůj »rodný list«“, říká Vratislav Hruška

„Každý kousek hluboce zmrazené zeleniny u nás dostane svůj »rodný list«“, říká Vratislav Hruška

AGRO Jesenice u Prahy a.s. je největším výrobcem hluboce zmrazené zeleniny v České republice. Z obalu jejich produktů se však zákazník nedozví jednu velmi pozoruhodnou věc: Mrazírna ve Vestci je energeticky zcela soběstačný závod. Provoz mrazírny tady pokrývají vlastní výrobou elektřiny v AGRU Jesenici a.s. a přebytek elektřiny ještě dodávají do sítě. O logisticky náročném výrobním procesu na zpracování zeleniny jsme hovořili s Ing. Vratislavem Hruškou, vedoucím divize Mrazírny Vestec AGRA Jesenice u Prahy a.s.

Máme-li velmi stručně popsat cestu, jak se čerstvá zelenina dostane do sáčku mražené zeleniny, tak výrobní proces vypadá takto: Do závodu přijíždí čerstvá zelenina (jejíž struktura je daná ročním obdobím) a z té v AGRu Jesenice udělají hluboce zmrazenou jedno druhovou zeleninu, kterou zabalí do velkých balení a uskladní v mrazicích skladech při teplotách -18°C a nižších. Z nich potom podle jednotlivých receptur namíchají konkrétní směs hluboce zmrazené zeleniny a tu zabalí do malých spotřebitelských balení, popřípadě gastro balení, která odjíždí ze závodu do obchodně logistického centra mrazírny, popřípadě rovnou přímo k odběratelům.

Do mrazírny se sváží zelenina z celé České republiky. Od českých farmářů jí pochází 90 procent, zbytek si AGRO dokupuje v Polsku, Holandsku nebo Německu. Zelenina sem proudí po celý rok, v závislosti na její sklizni. „Teď v březnu jsme v období zpracování kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel, pastiňák). Mezi 20. a 25. dubnem nám přijede čerstvý listový špenát, který zamrazíme, jeho sklizeň trvá zhruba do poloviny června. Od poloviny června – zhruba tak měsíc – mrazíme zelený hrášek, který si sami pěstujeme na polích v okolí Prahy. Pak zase zpracováváme mrkev nebo kapustu. A na konci července budeme letos nově zamrazovat sladkou kukuřici, kterou si sami také poprvé vypěstujeme. To bude trvat přibližně do poloviny září. Poté přijde na řadu paprika, kapusta, květák, příp. kedlubna. Okolo 25. září nastoupí znovu špenát, který budeme mrazit přibližně měsíc. Na konci října zase přejdeme do kořenové zeleniny a tu budeme zpracovávat do poloviny dubna následujícího roku, čímž se kruh naší výroby uzavře,“ říká Vratislav Hruška.

Výrobky mrazírny je možno rozdělit do čtyřech segmentů trhu, a to za prvé výroba zamrazené suroviny, která je určena pro další zpracovatele, za druhé výroba malospotřebitelského balení, které si zákazník kupuje v jednotlivých obchodech, řetězcích po celé České republice. Za třetí dodáváme na český trh zeleninu v gastro balení pro restaurace, školy, nemocnice, ale i do Makra atd., čtvrtý segment trhu je vývoz za hranice České republiky – Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko ale i v Rumunsku a Bulharsku si můžete koupit zeleninu z AGRA Jesenice a.s.

Zpracovat čerstvou zeleninu na hluboce zmrazenou je velmi náročné, jak energeticky, technologicky, tak i logisticky: „Každá dodávka čerstvé zeleniny, ať je malá nebo velká, u nás dostane »rodný list«, který se s ní táhne celou výrobou,“ vysvětluje Vratislav Hruška. Při kontrole potravinářské inspekce je tedy samozřejmé, že dokážeme u každého konkrétního sáčku rozklíčovat původ jednotlivých zelenin od konkrétního samotného dodavatele, tedy zpětná dosledovatelnost. Dokážeme dosledovat i to, co se ze zmrazené zeleniny v mrazírně vyrobilo a komu se dodalo, dosledovatelnost dopředu. Aby celý proces bezchybně fungoval, musí zaměstnanci mrazírny striktně dodržovat do detailu pečlivě vypracovaný technologický postup výroby včetně používání informačního systému na postup evidence. Na každém sáčku mražené zeleniny, který míří ke spotřebiteli, je uveden EAN kód, LOT a datum expirace, který má AGRO zanesený ve svém informačním systému.

Výrobní proces

Základní výroba stojí na tzv. fluidním mražení IQF (tzn., že každý jednotlivý kousek zeleniny je zmrazen odděleně od všech ostatních v proudu ledového vzduchu, pozn. red.), jenom špenát se balí do cihliček různé hmotnosti třeba 450g, jak to znáte z obchodu. V mrazírně máme dvě výrobní linky, jednu pro mrazení špenátu a druhou na mrazení ostatní zeleniny systémem IQF. Linka na zpracování zeleniny IQF je jedna a podle druhu zeleniny se do ní zařazují různé stroje (škrábání, řezání, třídění, balení apod.).

Zajímalo nás, jak linka dokáže například oškrábat plynule proudící mrkev. „Mrkev uzavřeme do nádoby a pustíme na ni horkou páru o teplotě cca 150°C při tlaku 6 atmosfér po dobu cca jedné minuty. Po opaření ji postupně sypeme na kartáčové škrabky, ve kterých se podélně točí kartáče a tím se mrkev oškrábe. Pak oškrábaná mrkev putuje přes inspekční pás do řezačky, která je nastavena podle toho, jestli chcete kolečka, proužky nebo kostičky a odtud postupuje nařezaná zelenina do blanšeru. Tady mrkev asi tak na minutu až dvě ohřejeme na teplotu 85°C. Tím přirozeně zabijeme živé mikroorganismy, které jsou na zelenině, a zastavíme inaktivační procesy. Zelenina si pak drží barvu, chuť a vitamíny, hned následně se rychle zchladí na teplotu 2°C a během tří minut se dostává do mrazicího tunelu, kde je mínus 40°C. Poté projde optickým tříděním, kde optický sortér vyřadí defektní části, podívá se na jednotlivé kousky zeleniny ze třech směrů a ty špatné vystřelí úzkým proudem tlakového vzduchu.

Na sklad se nám tímto způsobem dostanou jednotlivé jednodruhové komponenty a z těch pak mícháme různé typy směsí: od svíčkové, francouzské, polévkové směsi třeba až po veganskou. Odtud putuje namíchaná zelenina do baličky, která podle hmotnosti sáčku nasype žádané množství. Tímto je proces u konce. Sáčky se zeleninou dáme do kartonů, a ty putují speciální logistickou firmou vybavenou chladicím zařízením k našim zákazníkům,“ vysvětlil nám Vratislav Hruška.

Výrobní postup je v této konkrétní mrazírně omezen prostorem výrobního závodu. Podle Vratislava Hrušky bylo na postavení výrobní linky nejtěžší poskládat všechny stroje tak, aby se vešly do prostoru výrobní haly a aby spolu spolupracovaly. Jednotlivé stroje a díly výrobní linky pochází od renomovaných výrobců z celé Evropy.

Zastaví se někdy provoz linky vůbec? „V současnosti pracujeme 6 dnů v týdnu 24 hodin denně. Lidé u nás pracují na směny. Sedmý den probíhá důkladná sanitace výrobních linek. Navíc musí být provoz u nás velmi flexibilní. Například hrášek: ráno je zralý, ale večer už by byl přezrálý. Samotnou sklizeň na poli určujeme podle toho, jak který úsek pole zraje, protože hrášek zraje nerovnoměrně. Takže jsou situace, kdy se jede i všech 7 dnů po celý měsíc. To se nedá nic dělat – hrášek ani kukuřice na nás nepočká, neumíme jim poručit, v pátek přestaňte zrát a v pondělí znova začněte,“ směje se Vratislav Hruška.

Jak velké množství zeleniny projde závodem? „Do mrazírny nám přijede přibližně 17 milionů kg čerstvé zeleniny za rok. Z toho zhruba 12 milionů kg zamrazíme a do našeho sortimentu dokupujeme zhruba 3 tisíce tun. Zjednodušeně řečeno, na český a slovenský trh umisťujeme 15 tisíc tun (15 milionů kg) zmražené zeleniny ročně. To znamená, že na každého občana ČR připadá něco málo přes jeden kg zmrazené zeleniny za jeden rok,“ uvádí Vratislav Hruška.

Energeticky zelená mrazírna

Na mrazírně AGRA Jesenice a.s. ve Vestci je pozoruhodné, že je to energeticky soběstačný podnik. Elektrickou energii si tu vyrábějí ve vlastní bioplynové stanici na nedalekém středisku v Hodkovicích. „Usilujeme o to, aby za námi byla minimální uhlíková stopa. Veškeré zbytky po naší výrobě odvážíme na naši bioplynovou stanici, kde proběhne fermentační proces, vyrobíme tady bioplyn a ten použijeme k výrobě elektřiny. Naše výroba celkem elektrické energie v celém podniku za jeden rok je okolo 18 GWhod, ale spotřebujeme jen zhruba 9 GWhod, zbylou elektrickou energii dodáváme do sítě v České republice. Dále i odpadní teplo využíváme v rámci areálu, do bioplynové stanice ale putuje i kejda z našeho kravína, nedávno jsme nainstalovali fotovoltaiku na střechy mrazírny o výkonu cca 630 kWp,“ říká Vratislav Hruška.

Mrazírna ve Vestci sídlí v ulici K Jahodárně. „Na tomto místě se kdysi hodně pěstovaly »Kunratické jahody«. Dařilo se jim tady. Za socialismu byl plán, že se tu bude na okolních polích pěstovat sadba jahod pro celou republiku. Součástí projektu bylo, že se tu postaví závod, který by umožnil uchovat, pěstovat a distribuovat frigo sadbu. Po roce 1989 se plány přehodnotily. Jahody se tu chvíli zkoušely i mrazit, což asi dva tři roky i fungovalo. Ale pak přišly velké dovozy z Polska a výroba už nešla cenově ustát. Od poloviny 90. let se tedy hledalo jiné využití pro tento projekt a od té doby se tu mrazí zelenina. Kolem roku 2010 tu proběhlo asi čtyřnásobné navýšení výrobní kapacity linky (Vratislav Hruška se podílel na designu této linky, pozn. red.) a v roce 2020 došlo k rozšíření výrobního závodu do podoby, jakou má dnes,“ popisuje Vratislav Hruška.

Co se (ne)píše na obalu

Ne vždy však zákazník na obalu výrobků najde značku AGRO Jesenice. „Když vzadu na obalu najdete třeba, že je uveden Bidfood, tak to může být klidně i zelenina zpracovaná a vyrobená u nás. Někdy ale u různých privátních značek obchodních řetězců vůbec uvedeni nejsme, najdete tam pouze informaci »vyrobeno v EU«.

Já si myslím, že obchodník by se neměl stydět za to, kdo mu dodává zboží k prodeji a žádný výrobce by se neměl stydět uvést své jméno na výrobek. Mívali jsme i certifikát na bio kvalitu. Dřív jsme si mysleli, že bio má budoucnost, ale bio poptávka je tak malá, že nedokážete převzít 20 tun bio zeleniny najednou. Takže od značky bio jsme upustili,“ vysvětluje Vratislav Hruška.

Malí nebo velcí?

Podnik AGRO Jesenice u Prahy a.s. obhospodařuje v současnosti zhruba 5000 ha zemědělské půdy, chová 1300 kraviček a dodá za rok okolo 25 000 prasat na český trh. Osevní postup je nasměrovaný hlavně na živočišnou výrobu. V podniku máme dva uzavřené chovy (chov skotu a chov prasat) a jim je podřízena rostlinná výroba, tak i potřeba mrazírenského závodu, na 220 ha pěstujeme hrášek a na 250 ha letos poprvé nově i sladkou kukuřici k mražení.

„Jsme akciová společnost, je nás zhruba 450 akcionářů – spoluvlastníků (všichni jsme Češi). V přepočtu na každého z nás průměrně vychází cca 11 ha půdy. Těžko tedy odpovědět na otázku, zda jsme malý, nebo velký podnik? Jsme skupina spoluvlastníků– a mámejedno IČO,“ říká Vratislav Hruška. Technologická a informační část výrobního závodu by se samozřejmě neobešla bez kvalitních zaměstnanců. AGRO Jesenice jim poskytuje ubytovnu hotelového typu, aby jejich zaměstnanci měli dobré zázemí. Bydlí tu Ukrajinci, Češi i Slováci. Když spolu třeba dva zaměstnanci chtějí založit rodinu, AGRO jim v mnoha případech poskytne i byt. „Máme asi 70 bytů, ve kterých bydlí lidé, kteří s námi spolupracují roky. Předpokladem takové spolupráce je hlavně to, že se k našim lidem, pracovníkům chováme slušně. Neděláme mezi nimi rozdíly. Musíte jim zaplatit stejnou mzdu jako českým lidem a pak to funguje.

Pro lidi, kteří žijí v našem katastru, každoročně pořádáme Farmářský den. Na centrálním dvoře v Hodkovicích je vystavena současná zemědělská technika, zdarma otevřené naše zemědělské muzeum, kde je zachycen život na naší vesnici v minulosti, výstava domácího hospodářského zvířectva. Po skupinách jsou organizovány prohlídky našeho kravína i sousedící bioplynové stanice. Samozřejmě nemůže chybět doprovodný program pro děti (houpačky, jízda historickým traktorem), hraje dechovka a spousta dalších atrakcí pro účastníky farmářského dne. Chtěli bychom, aby s námi měli lidé strpení, když se třeba někdy stane, že sklízíme a oni za námi musí jet pomalu – tak aby si řekli »to jsou ti naši zemědělci«“, říká Vratislav Hruška.

***

Farmářský den pořádá Agro Jesenice 27. května 2023 od 9 h. Jste srdečně zváni!

***

AGRO Jesenice u Prahy a.s. vzniklo transformací z JZD Jesenice na AGRO Jesenici u Prahy a.s. Původní střediska se sdružovala a rozloha se postupně narůstala a zase ubývala /vliv zástavky v blízkém okolí Prahy/ až dostala na současných cca 5.000 hektarů. Duchovním otcem a zakladatelem AGRO Jesenice byl a je Ing. Josef Kubiš, který v něm působil už před rokem 1989 a nyní je generálním ředitelem a předsedou představenstva akciové společnosti.

Výrobky AGRO Jesenice získaly i různá ocenění, Regionální potravina (špenát a hrášek), dále ocenění značky Klasa a systém kvality potravinářského standardu IFS FOOD. Všechna tato ocenění berou v mrazírně Vestec jako závazek, který se snaží do budoucna obhajovat. Není tak složité jej získat, ale každý rok jej obhajovat (i více jak deset let), je podstatně těžší.

Velkými dodavateli čerstvé zeleniny z České republiky jsou AGROkomplex Bohušovice, VH Produkt Piletice, Bramco Semice, Čeroz, Hanka Mochov, ale pokud splňují nároky na kvalitu, AGRO neodmítne ani drobné pěstitele, kteří sem nárazově dorazí s přebytky.

Pavlína Havlová

_I7A4818.jpgIng. Vratislav Hruška, vedoucí divize Mrazírny Vestec AGRA Jesenice u Prahy a.s.
Foto: Martin Hala

DSC_0627.jpg

logisticky_sklad.jpg

DSC_0502.jpg

Aktuality

  • Zemědělství žije! i v Praze

    Prosinec byl pro nás ve znamení besed na základních školách v Praze. Navštívili jsme Základní školu Korunovační na Letné a Základní a mateřskou školu Jaroslava Seiferta na Žižkově. Povídání a poznávací soutěže doprovázela vánoční atmosféra a mnoho smíchu. Těšíme se na další setkání.

  • „Nestačí jen smysluplně naplánovat a napsat kurikulum,“ říká garantka zemědělských oborů SŠ

    Se Zdeňkou Szebestovou z Národního pedagogického institutu ČR a expertním členem pracovní skupiny tohoto projektu jsme hovořily o návrzích a vizích inovace oborové soustavy v zemědělství pro střední školy. Jednou z vizí je zvýšení kvality vzdělávání prostřednictvím rozvoje spolupráce škol a firem. Například, že by zemědělci na sebe vzali část zodpovědnosti za vzdělávání třeba prostřednictvím poskytování většího rozsahu kvalitních praxí pro žáky zemědělských oborů. Do budoucna by tak škola nemusela být jediným vzdělávacím subjektem, ale – s patřičným zázemím – by vzdělávání mohlo být přeneseno, častěji, než je tomu nyní, do praxe, a naopak odborníci z praxe by mohli učit na školách. K zavedení změn je však zapotřebí konsenzu mnoha aktérů. Jak zařídit, aby s výsledkem byli spokojeni zaměstnavatelé, školy a konečně i žáci? Proč je důležité nastavit oborovou soustavu tak, aby byla prostupná, flexibilní a umožňovala celoživotní vzdělávání? „Do budoucna se budeme muset celoživotně vzdělávat

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.