Úvodní strana » Články » Kozy jako součást výuky? Proč ne!

Kozy jako součást výuky? Proč ne!

V Karlovarském kraji v obci Kyselka se děti vzdělávají netradičním způsobem. Zatímco ve většině škol chodí děti do družiny, kde hrají počítačové hry, tady se chodí „za kozama“. A počítač? Ten tu nikomu neschází.

Na školním pozemku pod školou, jejíž budovu dal postavit snad sám Mattoni, se tu pase stádo holandských trpasličích koz. Jde o malé, přítulné kozy s jemnou srstí, jakou mají třeba kočky nebo králíci. Děti daly kozám jména, umí jim poklidit i je nakrmit. Pozemek, který byl dřív zarostlý klestím a který vypásalo jen pár starých ovcí, se škola rozhodla za pomoci grantu revitalizovat. Děti se během pracovního vyučování, dílen, pozemků, pěstitelek, přírodovědy nebo výtvarky mnoho naučily. Klestí zmizelo, přibyly ptačí budky, děti si tu samy za pomoci aku vrtačky zhotovily vyvýšené záhony, na nichž se učí pěstovat zeleninu. Teď na podzim sklízí ze sadu ovoce. Něco zpracovávají na mošt, švestky a jablka suší v sušičce a pak je prodávají svým blízkým.

Zatímco kluci skládají dřevo, holky si dají deku na palety a kreslí – a kozy pobíhají kolem a chodí za dětmi jako psi. „Naše kůzlata jsou tak trochu praštěná. Někdy se jim podaří překonat zábranu a vlezou do přírodního jezírka, které jsme tu zbudovali. Nepřitahuje je voda, ale osikové lístky na hladině, za kterými se rádi honí, ale jen málokdy je dohoní,“ líčila mi obětavá paní učitelka přírodopisu podívanou, o kterou tu mají díky kozám postaráno. „Jsem moc ráda, že projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí a my jsme mohli dětem tenhle prostor zpřístupnit. Chodí sem moc rády. Některé z nich nikdy živé zvíře ani neviděly, víte. A musím říct, že zatím úplně všichni, holky i kluci, tady pracují moc rádi. Ostatně všechno, co tady vidíte, by bez jejich přičinění nebylo,“ chválila děti paní učitelka.

Kromě koz sem děti chodí za králíky, kteří bydlí v pečlivě udržované králíkárně. „Ukážu vám, jak se tu učíme zákony genetiky. Třeba tady, podívejte. Tohle jsou sourozenci – přitom jeden králík má rozcuchanou srst a druhý je hladkosrstý. Tady mají tátu a tady mámu,“ otevírala mi paní učitelka jednotlivé kotce. Než je stihla zase pozavírat, během vteřiny byl plavným skokem u králíků nejmenší kozlík a už si pochutnával na jejich granulích!

Na školní farmě v Kyselce se mohou děti potkat třeba i s užovkou nebo s ježky. K dispozici mají také krásnou venkovní učebnu (velikou pergolu), kde se teď v sychravějším počasí mohou přikrýt dekami. Škola má plány i do budoucna. Na jaře chtějí pokračovat v budování skalky a v obnově ovocného sadu. „Jen aby sem děti vůbec mohly chodit,“ nešťastně krčila rameny nad posledními koronavirovými nařízeními paní učitelka.

Zájmovou činnost dětí na této škole jsme podpořili dodáním výukových materiálů z projektu Zemědělství žije!IMG_20201007_151433.jpg

Aktuality

  • Dny českého zemědělství 2020

    Letos se Dny českého zemědělství konaly v náhradním podzimním termínu od 25. září do 3. října 2020. Zájem o návštěvu zemědělských podniků, farem a školních statků byl ze strany veřejnosti velký, bohužel ale kvůli zhoršující se koronavirové situaci zůstaly brány mnoha podniků zavřené. I přesto se dvě desítky zemědělských podniků dokázaly vládním opatřením přizpůsobit a nachystat pro zájemce zajímavý program. Na mnoha místech probíhaly i komentované prohlídky, které představily práci zemědělců poutavým způsobem.

  • Kozy jako součást výuky? Proč ne!

    V Karlovarském kraji v obci Kyselka se děti vzdělávají netradičním způsobem. Zatímco ve většině škol chodí děti do družiny, kde hrají počítačové hry, tady se chodí „za kozama“. A počítač? Ten tu nikomu neschází.

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.