Úvodní strana » Články » Ryba, která chutná

Ryba, která chutná

Provoz rybí farmy v Lážovicích je promyšlen a řešen do posledního detailu tak, aby se obešel bez chemie a aby byl šetrný k přírodě co do minimální spotřeby vody. Přesto se Rybí zahrada nepyšní známkou BIO. Je tomu tak proto, že rostliny, které vodu z kádí s rybami čistí, nesplňují základní „bio“ podmínku: nerostou ze substrátu nebo z hlíny, ale „jen“ z vody.

Jak by mohla ryba nechutnat jako ryba, říkáte si? Nejíte ryby, protože vám vadí typický zápach rybího masa? V aquaponii v Lážovicích, první aqaponii ve střední Evropě, chovají ryby natolik jinak, že pak i jinak chutnají. O novém ekosystému, který spojuje aquaponii s hydroponií, jsme hovořili s Petrem Velichem, vedoucím provozu firmy Aquaponia.

Rybí zahrada působí od silnice velmi nenápadně. První, co její návštěvník spatří, je budova bývalého teletníku s nápisem Rybí zahrada. Ona „zahrada“ se totiž nachází v prvním patře uvnitř budovy a „žije“ z vody, která se sem cirkulací dostává z přízemí, kde v bazénech rostou ryby.

Celoročně tu udržují stálou teplotu vody (kolem 25 °C) a rostlinám LED svícením určují, kdy mají den a noc. K vytápění využívají plynovou kotelnu, ale do budoucna plánují osadit střechy solárními panely. „Celou rybí farmu nám utáhne jen jeden jediný vrt,“ říká Petr Velich a doplňuje, že „zejména pro země, kde musí vodou šetřit daleko víc než u nás, by tento u nás zatím ojedinělý funkční zdroj výroby potravin mohl být velmi inspirativní.“ 

Systém aquaponie

Systém aquaponie je rozdělen do pěti systémů s pěti různými rybami. Vodu tady pravidelně kontrolují a měří. Bazény s rybami jsou napojeny na průtoční systém. Jak ryby ve vodě rostou, tak v ní vytváří dusíkaté látky a rozpuštěné minerály a zatěžují ji vylučováním a zbytky krmiva (ryby tady krmí granulovaným krmivem od světového lídra ve výrobě krmiv).

Čištění vody obstarávají rostliny. Z bazénů teče voda do filtračních nádrží, kde se odloučí kal a nečistoty. Poté se voda vede potrubím do prvního patra, kde hydroponickým způsobem pěstují zeleninu (saláty všech druhů, mangold, papriky, bylinky – koriandr, bazalka).

Jak to vypadá v zahradě

V zahradě se semena rostlin nejprve zasadí do tzv. „pěstebního média“. Vzrostlou sazeničku zahradnice přemístí do plastových květníků, které ukotví do polystyrenové desky, která plave na vodě, již sem z přízemí vhání cirkulační potrubí. Z hydroponie pak voda protéká samospádem přes kořenové systémy rostlin. Kořeny rostlin si z vody berou živiny – tj. právě ty dusíkaté látky a minerály, které je potřeba z vody před návratem do spodních bazénů dostat pryč.

O rostliny v aquaponii se zahradnice starají denně. Ráno podle objednávek sklidí, co je potřeba, a doplní další vzrostlé sazenice a místo nich vysejí další zeleninu. Zároveň musí však sklizeň probíhat v míře udržitelné pro chov ryb dole, tzn. musí zde být dostatek rostlin, které zvládnou přefiltrovat množství vody potřebné pro chov ryb.

Hlavní význam spojení hydro–aquaponie

Efekt tohoto propojení dvou ekosystémů je dvojí. Zaprvé díky tomu, že rostliny zbaví vodu dusíkatých látek, musí v Lážovicích obnovovat jen 10 procent vody, zatímco 90 procent vody si vyčistí sami. A za druhé díky tomu, že zelenina roste ze živin, které tvoří ryby v přízemí, mají jistotu, že rostliny rostou bez dalšího přidaného hnojiva. O bio původu zeleniny v této hydroponii tedy není pochyb.

Celý provoz musí být nechemický s ohledem na ryby. Jakmile by se totiž jakékoliv přípravky na ochranu rostlin přidaly k rostlinám, jiná kvalita vody by okamžitě měla negativní dopad na ryby a rybičky chované v přízemí. Na recirkulační systém jsou totiž napojena i akvária, do kterých se vkládají vytřené a oplodněné jikry, ze kterých vyrostou rybičky.

Rybí zahrada se totiž pyšní tím, že jako jedna z mála farem dokáže rozmnožovat mimo jiné i tilápii nilskou. Tento tlamovec africký má specifický způsob rozmnožování. Samice naklade jikry, samec je oplodní a samice je poté nasaje zpátky do tlamy, kde má vak, v němž jikry drží po dobu 12 dní. Což znamená, že po tuto dobu samice nedokáže přijímat potravu. Rybičky se stále vrací do tlamy k matce i poté, co se vyvinou z jiker (mluvíme tu o 500 až 700 rybičkách). V rybí farmě proto jikry ze samic vyklepávají a vkládají je do akvárií, která slouží jako umělá tlama.

Rozmanití obyvatelé různě velkých bazénů

Hlavním produktem rybí farmy je sumeček africký. „Jeho maso je vynikající a nechutná po rybě. Ani struktura jeho masa není typicky rybí. Jeho další výhodou je, že sumeček africký nemá téměř žádné kosti. Tuto rybu proto vyhledávají i lidé, kteří jinak rybí maso nejí,“ říká Petr Velich. Sumeček africký se na maso zpracovává v necelých dvou kilech (této jateční hmotnosti dosahuje v 36 týdnech).

Když rybičky v akváriích povyrostou, přestěhují je do bazénu, a když povyrostou i tam, tak je přestěhují do ještě většího bazénu, aby měly ryby dost prostoru k růstu. (Velikost bazénů je různá, od objemu 3 tisíce litrů až po objem 22 tisíc litrů.)

Kromě sumečka afrického a tilápie nilské tu chovají i sumečka žraločího známého jako pangasius.

Čerstvé maso ze zpracovny přímo k zákazníkovi

A jak se rybí maso dostává k zákazníkovi? Pro Rybí zahradu je zásadní, aby dokázali ryby zpracovat tak, že zákazníci dostanou rybí maso vždycky čerstvé. Ryby proto ráno vyloví, ve speciální elektrické omračovací kleci je usmrtí a ve vedlejší vesnici je vyvrhnou, vyčistí a zpracují. Vakuově balené rybí filety předají dopravci, který disponuje chladicím boxem, a tím už maso míří přímo k zákazníkovi, který ho obdrží nejpozději následující den.

Budoucí plány

Do budoucna plánují rozšířit nabídku například o silné polévkové vývary ze zbytků ryb (zatím nabízí na polévku jen vnitřnosti a skelety z kapra). V plánu mají i rybí paštiky, pomazánky nebo rybí sekanou a hamburgery ze sumečka afrického. „Plánů máme opravdu hodně a naším cílem je, aby se z našich ryb nevyhodilo vůbec nic,“ říká Petr Velich.

Nové provozy

Vedle aquaponie vybudovali v Rybí zahradě ještě plachtovou halu, v níž chovají studenovodní ryby (kapry, jesetery a pstruhy). Ty už nekrmí, jen je drží v čisté vodě po dobu, než se z nich vyplaví nečistoty z jejich předešlého chovu. Zákazník si tak může vybrat ze širokého sortimentu různých druhů ryb.

V areálu se nachází ještě hala s bazény o objemu 22 tisíc litrů. V těchto bazénech ryby od určité velikosti dorůstají. Hala je vybavena automatickou filtrací (tedy neprochází přes rostliny) a kal z filtrace odtéká ven do jímky. I pro tento kal se našlo nové využití – poslouží jako hnojivo ve skleníku, který tu letos nově přistavěli a který je vybaven automatickou závlahou.

„Těšíme se, že díky pěstování salátů a jiné zeleniny ve skleníku (tedy v hlíně!) možná konečně i dostaneme značku BIO,“ směje se Petr Velich a dodává, že vůbec nejzajímavější na jeho práci je, že systém aquaponie je neprozkoumaný. „Jsme proto moc rádi za spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. Můžeme se tak spolupodílet na výzkumu oblasti, o které se toho zatím moc neví.“

***

V Rybí zahradě vyprodukují přibližně 300 tun ryb ročně. Na e-shopu si zákazník může objednat ryby celé kuchané, filety zbavené kůže a kostí, stripsy naložené ve speciální bylinkové marinádě, ryby naložené v marinádě připravené ke grilování (ready to grill), uzené ryby, speciální zeleninové omáčky nebo fish boxy (rybí maso včetně zeleninové přílohy).

Petr Velich, Pavlína Havlová

_DSC9267_11.jpg

_DSC9286 1_11.jpg

Aktuality

  • Ryba, která chutná

    Provoz rybí farmy v Lážovicích je promyšlen a řešen do posledního detailu tak, aby se obešel bez chemie a aby byl šetrný k přírodě co do minimální spotřeby vody. Přesto se Rybí zahrada nepyšní známkou BIO. Je tomu tak proto, že rostliny, které vodu z kádí s rybami čistí, nesplňují základní „bio“ podmínku: nerostou ze substrátu nebo z hlíny, ale „jen“ z vody.

  • Den otevřených dveří 1. Zemědělská a.s. Chorušice

    Ve dnech 6. - 7. 8. 2022 se otevřely pro veřejnost brány podniku 1. Zemědělská a.s. Chorušice.

Projekt je realizován s finanční podporou
Ministerstva zemědělství.